Energetika ČR
➠ základem české energetiky jsou tepelné (52 % vyrobené elektřiny) a jaderné (33 %) elektrárny; podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny, kam patří i vodní, je cca 15 %
TEPELNÉ ELEKTRÁRNY
➠ podíl na výrobě elektřiny se snížil z 95 % (r. 1980) na 52 % (r. 2017)
➠ 43 % připadá na hnědouhelné (Podkrušnohoří), 5 % na elektrárny spalující černé uhlí (např. Dětmarovice), 4 % na zemní plyn, některé elektrárny spalují více druhů paliva (uhlí, zemní plyn, biomasa i LTO) – Vřesová, Tisová, Kladno-Dubská, Ostrava-Kunčice
➠ mezi největší patří Počerady (instalovaný výkon 1 000 MW), Tušimice II (800 MW), Prunéřov II (750 MW) v Podkrušnohoří, Mělník III (500 MW), Dětmarovice (800 MW) na Ostravsku a Chvaletice (800 MW) na Pardubicku
➠ elektrárny byly budovány blízko zdrojů paliv, hnědouhelné elektrárny hlavně v Podkrušnohoří, černouhelné na Ostravsku; roli hraje i dostupnost řeky (uhlí do Chvaletic, Opatovic a Mělníka lze převážet po Labi) a blízkost měst, vedlejším produktem elektráren je množství odpadního tepla, využívaného k vytápění domácností
➠ tepelné el. jsou největšími znečišťovateli ovzduší (oxidy dusíku, oxidy síry, skleníkové plyny, pevné částice); od 90. let 20. století výrazné zlepšení stavu díky odsíření a odstavení starých bloků, emise SO2 se snížily na desetinu a oxidů dusíku na polovinu
JADERNÉ ELEKTRÁRNY
➠ v Česku jsou v provozu dvě JE; od r. 1988 JE Dukovany s instalovaným výkonem 4×510 MW; od r. 2003 JE Temelín (2×1 100 MW)
➠ výhodou JE je ekologický provoz, vyšší účinnost a stálý výkon, nevýhodami pak riziko havárie, vyšší investice do bezpečnosti a problematické uložení vyhořelého paliva; v Česku jsou v provozu úložiště radioaktivních odpadů u Litoměřic či u Jáchymova
OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE
➠ význam OZE v Evropě roste, zejména na úkor fosilních paliv; v EU se mezi lety 2005–2015 podíl OZE zdvojnásobil z 9 % na 17 %; v Česku roste význam nejvíce u fotovoltaických (v r. 2017: 2 193 GWh, před 10 lety 2 GWh) a větrných elektráren (v r. 2017: 591 GWh, 2007: 125 GWh), význam vodních zůstává srovnatelný (v r. 2017: 3 040 GWh, 2007:2 524 GWh)
VODNÍ ELEKTRÁRNY
➠ vyrobí cca 3,5 % elektřiny; nejvýkonnější jsou přečerpávací VE Dlouhé Stráně (650 MW) v Jeseníkách a Dalešice (475 MW) v blízkosti JE Dukovany, dále akumulační v hrázích vodních nádrží Vltavské kaskády: Orlík (364 MW), Slapy (144 MW) nebo Lipno (120 MW); v provozu jsou i desítky malých průtokových elektráren
FOTOVOLTAICKÉ ELEKTRÁRNY
➠ v Česku je v provozu 147 FVE (též solárních elektráren) s výkonem 3–20 MW o souhrnném výkonu 2 200 MW; největší Ralsko (38 MW), Vepřek na Mělnicku (35 MW,) Ševětín na Českobudějovicku (30 MW) a letiště Brno-Tuřany (21 MW)
➠ solární boom nastal po r. 2005, kdy vláda ztížila snížení výkupních cen energií z OZE, zatímco cena solárních technologií klesla; růst počtu FVE se zastavil v r. 2013
➠ stát dotacemi motivuje domácnosti k výrobě vlastní energie
VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY
➠ vyrobily v r. 2017 0,7 % procenta elektřiny v Česku
➠ v Česku je 80 elektráren, nejvíce v Krušných horách a Jeseníkách; největší v Kryštofových Hamrech u Chomutova (21 turbín o celkovém výkonu 42 MW), ve Václavicích u polských hranic na Liberecku (13 turbín, výkon 26 MW) a u obce Horní Loděnice v Nízkém Jeseníku (9 turbín, výkon 18 MW)
BIOPLYN A BIOMASA
➠ v r. 2017 se bioplyn podílel na tvorbě elektřiny 3 %, biomasa 2,4 %; bioplynové stanice slouží nejčastěji jako tzv. kogenerační jednotky k výrobě tepla a elektřiny; biomasa je kromě spalování používána i na výrobu biopaliv, což přináší i negativa: zplodiny horší než u fosilních paliv, vliv na biodiverzitu, kvalitu vod, náročnost na půdu, užívání pesticidů při pěstování, neefektivita
➠ typickou plodinou je řepka olejka; pěstována na 412 t. ha (17 % osevní plochy)